Debbie

Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech.

Jak tráví pes?






Jak traví pes









Ty jsi ale střevo!

Tohle úsloví občas slyšíme a občas použijeme směrem k potomkovi, abychom dali najevo, že je NN neboli neschopný nešika.
Jenže
strávit krmení tak, aby bylo tělu ku prospěchu, to je celá věda a nikdo
nešikovný by to nedokázal. Být střevem to znamená být především
pohotový, pracovitý a neúnavný.
Pes nejdříve krmení ucítí a uvidí.
Mozek zavelí: bdquo;K žrádlu připravit!' a na tento povel se začnou dít
věci. V tlamě se začnou vylučovat sliny. U masožravců mají jediný úkol,
bdquo;promazat' hrdlo a jícen, aby potrava snadno vklouzla do žaludku.
Zuby pes krmený doma příliš nevyužívá, protože jako šelma je zvyklý
neztrácet čas a polykat velké kusy. Kdo ve smečce zaváhá, ... V přírodě
zuby slouží k ulovení kořisti a k trhání kusů, ne k pečlivému
rozžvýkání. Zlobit se na psa, že hltá, bdquo;když mu to nikdo nebere',
je zbytečné, má to v krvi.
Po spolknutí spadne sousto do žaludku.
Tam se začne vylučovat silná žaludeční kyselina (solná neboli
chlorovodíková). Ta je součástí obranného a trávicího systému. Brání
tělo před vstupem bakterií (doslova je vyleptá) a aktivuje trávicí
enzym zvaný pepsin, který umožňuje nastříhání dlouhého bílkovinného
řetězu na menší kousky. Škroby a tuky na své nůžky teprve čekají.
Nastříhání bílkovin v žaludku trvá 3-5 hodin. Žaludek ale postupně
pouští natrávenou potravu dále do tenkého střeva.
Tenké střevo je
dlouhá a pečlivě smotaná hadice. Stěna hadice je tvořena svaly, které
mají za úkol střevem různě houpat a hýbat, aby se uvnitř obsah pěkně
promíchával a pohyboval. Zevnitř je tato stěna pokrytá tzv. enterocyty,
což je cizí název pro neuvěřitelně výkonné pracovníky. Posílají do boje
další enzymy-střihače. Tentokrát nejen na bílkoviny, ale i na tuky a
škroby. Úkolem enzymů je rozložit jednotlivé živiny na malé kousky,
které se snadno vstřebávají přes střevo do krve. Tak zodpovědný úkol
nelze nechat jenom na jednom orgánu. A tak pomáhá i slinivka břišní se
svou pankreatickou šťávou, což je opět enzymatický koktejl. V dutině
tenkého střeva se tak objeví enzymy trypsin, peptidáza, lipáza,
amyláza, sacharáza, maltáza a spoustu dalších bdquo;áz' (to je
poznávací znamení enzymů, končí na -áza). Jejich vylučování se spustí
už v okamžiku, kdy se s potravou ještě pere žaludek.
Stranou
nezůstávají ani játra, která posílají do střeva žluč. Ta působí na tuky
jako jar. Utvoří z nich malinkaté kuličky a střihači pak mají snadnou
práci.
Společnými silami žaludku, tenkého střeva, jater a slinivky
jsou bílkoviny, škroby i tuky nastřihány na malé kousíčky. Bílkoviny na
kousky o 2-3 aminokyselinách, tuky na glycerol a mastné kyseliny a
škroby na jednotlivé cihličky glukózy.
A opět se hlasí ke slovu
enterocyty, které dychtivě čekají na ústřižky. Lapají je z natrávené
kaše a posílají do krve. Zní to jednoduše, ale jsou to stovky reakcí
během jedné vteřiny. Něco enterocyty vybírají naprosto cíleně podle
objednávky těla (třeba minerální látky), něco vstřebávají bez omezení.
Něco už před odesláním zpracují, třeba opět skládají tuky. Jsou to
vlastně takové malé továrničky.
Krev z oblasti střev přechází do
jater. Játra pak mají za úkol celou tu hromadu ústřižků roztřídit,
opětovně poskládat na bílkoviny - tuky - škrob, škodliviny zneškodnit a
poslat do odpadu. Mají toho na starosti tolik, že si zaslouží
samostatnou kapitolu.
A co nám po takové řeži v tenkém střevě zbude?
Nestravitelný balast (vláknina, celulóza) a voda. Vodou ovšem zvíře
musí taky šetřit. Proto se naředěný balast přesouvá střevem tlustým,
kde se voda vstřebá zpět a ven pak vychází pouze lástky nestravitelné.
Proto je množství trusu ukazatelem stravitelnosti krmiva. Ale pozor,
stravitelnost krmiva má své hranice. Pokud se mají zbytky potravy
posunovat směrem ven, musí se tlusté střevo hýbat. A právě vláknina
čili balast střevo lechtá, a tím ho uvádí do pohybu. Navíc na sebe váže
vodu nutnou k naředění zbytků, aby je břišní svaly byly schopny
vytlačit Proto v přírodě pes žere svou kořist celou, včetně obsahu
střev a žaludku, aby potřebný balast získal ( žere hlavně býložravce,
kteří mají vnitřnosti plné trávy).
Zdálo by se, že tlusté střevo
oproti svému tenkému příbuznému má snadný život. Jak se to vezme.
Prostor tlustého střeva je totiž polem bitevním. Celé střevo obsahuje
hodně bakterií, ale zejména v tom tlustém jich je víc než dost. (Proto
nám odmala vštěpovali, že si máme po WC mýt ruce). Napadlo vás někdy,
proč si je tam tělo drží? Zajistit, aby ve střevě nebyly, je v přírodě
nemožné (jen si vzpomeňte, že nejvíc psovi chutná shnilá myš), a tak tu
vznikl kompromis: ve střevě bakterie žijí ve vzájemném souladu a v
určitém počtu, aniž by škodily. Dalo by se říct, že ty hodné (třeba
laktobacily) drží na uzdě ty zlé. Navíc jsou schopné občas ustřihnout
nějaký kousíček ze zbytků potravy, kterými se pak buňky tlustého střeva
živí. A přítomnost bakterií má ještě jeden význam. Celé tlusté střevo
je úplně protkané policejními stanicemi bílých krvinek, které mapují
terén a brání vstupu nepovolaným bacilům. Na základě jejich zprávy tělo
vyrábí obranné látky (hezky česky protilátky). Přítomnost bakterií v
tlustém střevě tak umožňuje organismu osahat si protivníka ještě před
bojem a připravit si dostatek munice.

Kdy
může nastat během trávení problém? Jak jste si všimli, celý proces je
taková řetězová reakce. Jednotlivé kroky na sebe navazují. Pokazí-li se
něco hned na začátku, je to špatně celé. Pokud se vylučuje třeba u
starších psů málo kyseliny v žaludku, jsou špatně nastříhané bílkoviny
a navíc přežijí bakterie. Do střeva se pak dostanou větší kusy bílkovin
než obvykle a to je na četu střihačů příliš velké sousto. Celý proces
trávení je narušený, protože zbývají větší kousky, než jsou schopny
buňky střevní sliznice ulovit. A ty větší kousky u sebe drží vodu a
střevo je z toho všeho celé nepokojné, hýbe se velmi rychle, protože se
toho chce zbavit a na světě je bolení břicha a průjem.
Stejně to
dopadne, když je porucha v játrech, slinivce nebo střevech. Játra mohou
vylučovat málo žluči, slinivka i sliznice střeva může být postižena
zánětem a tak nevytváří enzymy-střihače a potrava je natrávena pouze
částečně a spěchá z těla ven. Tady je pak skutečně nezbytné dbát rady
veterinárního lékaře, který vždy doporučí buď hladovku nebo dietu, ať
už rýži-mrkev nebo nějakou speciální, podle zdravotního stavu.
A
velkým nebezpečím jsou bakterie ve střevě. Jak již bylo řečeno, ve
zdravém střevě existuje rovnováha, kdy střevní bakterie žijí ve
vzájemném souladu a v určitém počtu.
Pokud ovšem tuto rovnováhu
zvrátíme, některé bakterie toho využijí, namnoží se, zdivočí a napadnou
střevní buňky. Výsledek na sebe nedá dlouho čekat - špatné trávení a
průjem, tělo se snaží zbavit se nezvaných hostů co nejdříve. Ke zvratu
rovnováhy stačí poměrně málo, třeba náhle změnit krmení. Nemluvě o
krmivu zkaženém nebo mírně řečeno pro psa neobvyklém (třeba zmrzlina
nebo zákusek se šlehačkou). Někdy stačí hladovka, někdy je nutné
vyčistit střevo antibiotiky a začít znovu osidlovat a osazovat
bakterie. Můžeme tomu rychle napomoci živou jogurtovou kulturou,
protože obsahuje laktobacily, které jsou hodné a ostražité. Neškodí a
drží ostatní zkrátka.
Deset rad pro dobré trávení:
  • krmte kvalitním krmivem, až příliš často platí, že co ušetříte za krmení, utratíte za veterinární zákroky,
  • nepodávejte
    zbytečně velkou denní dávku, pokud se odchylujete od doporučení výrobce
    o 20 %, zvolte jinou kategorii (vyšší zátěž),
  • krmte pokud možno ve stejnou dobu a nezapomeňte na čistou vodu k pití,
  • po
    nakrmení nechte psa v klidu ( což není tak snadné, často má pes po
    krmení velmi dobrou náladu a nenechá nikoho a nic na pokoji),
  • pokud
    je pes rozrušený nebo unavený, počkejte s krmením, až se zklidní nebo
    si odpočine, 24 hodin bez potravy ještě nikoho nezabilo ( většinou se
    ozve moudrá matka příroda a unavený nebo rozčilený pes prostě nežere,
    ale neplatí to vždycky),
  • pokud pes jednorázově zvrací nebo má
    průjem a nemá teplotu ani není nějak skleslý, nechte ho 24 hodin jen o
    vodě, dalších několik dnů pak denní dávku rozdělte na 2-3 porce, můžete
    přidat lžíci živého jogurtu,
  • pokud pes čas od času zvrací nebo
    má průjem bez teplot a skleslosti, zamyslete se nad každým soustem,
    které mu dáváte a ukázněte sami sebe (to by člověk nevěřil, kolik a co
    z nás pes jen tak nenápadně vyloudí),
  • pokud je bez teplot a
    skleslosti, ale má delší dobu řidší stolici, změňte značku krmení,
    pokud to nepomůže, zkuste kvalitní krmení typu senzitiv,
  • každý
    přechod ze značky na značku musí být postupný: doporučuji 5-7 dnů, kdy
    na jedné straně ubíráte starého krmení a na druhé straně přidáváte nové
    ( jinak je veta po rovnováze ve střevě),
  • pokud pes zvrací nebo
    má průjem a k tomu teplotu nebo dává najevo, že nemá náladu na nic a na
    nikoho, stopněte první auto k veterinárnímu lékaři. Zejména u
    onemocnění slinivky břišní je třeba co nejdříve odborně zasáhnout,
  • nepřekrmujte!,
    doporučení výrobce je pouze orientační. Každý měsíc psa buď zvažte nebo
    mu nahmatejte žebra: nesmí být vidět, ale musíte je bez námahy najít. Z
    vlastní zkušenosti určitě víte, že hubnout není jen tak, mnohem lepší
    je vůbec neztloustnout. A obezita je vstupenkou do klubu nemocných,
    dříve nebo později to začnou vzdávat játra a k nim se solidárně hned
    přidá i slinivka břišní. A pak ledviny a srdce a klouby a nakonec celý
    pes.
Jestli dobře počítám, tak to bylo 10 + 1 rada. Ale ta poslední, ta byla nejdůležitější



(více)
29.07.2008 | 1 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se