Debbie

Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech.

Kastrace feny






Kastrace feny







Zdravotní aspekty kastrace fen | Tisk |

Kastrace feny je chirurgické odstranění vnitřních pohlavních orgánů.

Ve
většině případů se běžně provádí odstranění vaječníků i dělohy
(ovariohysterektomie), anebo pouze vaječníků (ovariektomie). Důvodem
pro její provedení jsou veškeré patologické stavy na vaječnících a
děloze a jejich prevence, zastavení pohlavní aktivity, prevence nádorů
mléčné žlázy, cukrovky, opakovaných falešných březostí
(pseudogravidit), možných komplikací při porodu a také některé
hormonálně podmíněné choroby. Kromě pozitivního vlivu na zdraví feny s
sebou kastrace může přinést i určité komplikace. K nim patří
hypoestrogenismus, močová inkontinence (neschopnost zadržet moč),
obezita a samozřejmě rizika vyplývající z narkózy.

Pozitivní zdravotní aspekty kastrace fen

Nádory mléčné žlázy
Nejvýznamnější
skupinou nádorových onemocnění fen jsou nádory mléčné žlázy. Více než
polovina všech novotvarů se vyskytuje právě na mléčné liště. Mezi
významné faktory pro jejich vznik a rozvoj patří steroidní hormony,
které vznikají ve vaječnících (estrogeny, progesteron). Riziko se
zvyšuje při používání některých léků na časné přerušení gravidity nebo
potlačení pohlavního cyklu a také při pseudograviditě. Necelá polovina
novotvarů mléčné žlázy je maligních, tedy zhoubných. Nejčastěji
metastazují do mízních uzlin a plic, dále pak do jater, ledvin, srdce a
kostí. Původně nezhoubné nádory se mohou časem zvrhnout ve zhoubné.
Průměrný věk fen, u kterých se tyto novotvary vyskytují, je 8-9 let.

Právě
kastrace je možnou prevencí výskytu nádorů mléčné žlázy. Při odstranění
vaječníků před prvním háráním se riziko vzniku těchto novotvarů snižuje
o 99 %, po prvním hárání o 92 %. Při kastraci po dalších říjích je vliv
na omezení výskytu novotvarů zanedbatelný. Ideální je provést kastraci
po prvním hárání, dříve totiž hrozí některé zdravotní komplikace jako
např. močová inkontinence a nedokonalý vývoj feny. V případě, že už se
nádory u feny vyskytují, nemá ovariektomie preventivní ani terapeutický
efekt.


Cukrovka

Diabetes
mellitus představuje nejčastější hormonální onemocnění fen. Způsobuje
ho nedostatek inzulinu nebo jeho nízký účinek. Jedná se o nemoc zvířat
středního a vyššího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakrát
častěji než psi. Hlavní funkcí inzulinu je ukládání a přeměna cukrů,
bílkovin a tuků. Příznaky diabetu se vyvíjejí obvykle pozvolna. Dochází
ke zvýšenému močení a žíznivosti. I přes dobrou chuť k příjmu krmiva
zvíře hubne a postupně se objevuje celá řada zdravotních komplikací.
Neléčená cukrovka vede nakonec k úhynu.

Příčin
vzniku diabetu je několik. U fen jsou to především pohlavní hormony -
gestageny (progesteron a jeho deriváty). Endogenní (z těla pocházející)
gestageny vznikají ve vaječnících a způsobují zvýšenou produkci
růstového hormonu v mléčné žláze. Ten pak významně snižuje účinek
inzulinu na glukózu. Slinivka břišní, kde se inzulin tvoří, musí
výrazně zvýšit jeho produkci, aby se krevní cukr udržel na normální
hladině. Takový stav nakonec může vést k úplnému vyčerpání a nevratné
degeneraci slinivky. Ta už není schopna inzulin tvořit, a je proto
nutné ho každý den podávat formou podkožních injekcí. Exogenní (do těla
dodané) gestageny používané např. v preparátech na potlačení hárání
jsou z hlediska vzniku cukrovky (ale i hnisavého zánětu dělohy anebo
nádorů mléčné žlázy) vysoce rizikové a jsou poměrně častou příčinou
tzv. iatrogenního (lékařem způsobeného) diabetu.

Kastrace
patří u fen k významným preventivním opatřením vzniku cukrovky. Pokud
se diabetes objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři
týdny, může být kastrace i jediným terapeutickým zákrokem bez nutnosti
celoživotního podávání inzulinu.


Patologické stavy pohlavních orgánů
Některým
onemocněním pohlavních orgánů (cysty, nádory, záněty vaječníků a
dělohy) lze účinně předcházet kastrací, případně je kastrace jednou z
metod jejich léčby.

Nejfrekventovanějším onemocněním reprodukčního systému starších nekastrovaných fen je hnisavý zánět dělohy - pyometra.
Jedná se o problém především starších fen, jež nikdy neměly štěňata
(zhruba 30 % intaktních fen starších osmi let se s tímto život
ohrožujícím stavem setká). Hnisavý zánět dělohy je také častou
komplikací po aplikaci hormonálních přípravků (např. při přerušení
březosti, při oddalování říje).

Pyometra
zpravidla vzniká 1-3 měsíce po hárání. Vlivem ovariálních hormonů
(estrogeny, progesteron) dochází k nadměrnému zmnožení a stimulaci
děložních žlázek, jejichž hlenovitý sekret se v děloze hromadí. Hlen je
ideálním prostředím pro bakterie, jež se v děloze v určitém množství
vyskytují přirozeně, dochází k jejich přemnožení a charakter sekretu se
mění v hnis. Vznikající toxiny se z děložního obsahu vstřebávají do
krve a vyvolávají celkovou intoxikaci organismu. Při oddalování říje
nebo přerušení březosti je mechanismus obdobný. Spouštěcím impulzem
jsou ale v tomto případě hormony dodané do těla zvenčí, tedy lékařem.

Méně
obvyklými příčinami hnisavého zánětu dělohy u fen jsou primární
infekce, odumření plodu, zadržení placenty nebo poranění při porodu.

K
hlavním příznakům pyometry patří zejména zvýšené močení a žíznivost,
abnormální výtok z pochvy (pozor - jen u otevřené formy, kdy je
průchozí děložní krček), zvětšování objemu břicha, deprese,
nechutenství, zvracení.

Terapie spočívá buď v
chirurgickém odstranění vaječníků a dělohy, anebo (v některých
případech) v aplikaci antibiotik a léků, které zajistí vypuzení
patologického obsahu z dělohy. Při konzervativním (medikamentózním)
ošetření je úspěšnost léčby poměrně nízká a riziko recidiv naopak
vysoké.

Prevencí vzniku pyometry je právě
kastrace (ovariektomie je dostačující) a vyloučení ošetření estrogeny a
gestageny. Snížení rizika představuje i dodržení hygienických zásad při
krytí a porodu.

Falešná březost
Nebřezí
feny mohou v období 2-8 týdnů po hárání vykazovat různě intenzivní
příznaky březosti a porodu. Přesný mechanismus vzniku tohoto jevu není
zcela znám. Ve většině případů dochází ke zvětšení mléčné žlázy a
produkci mléka (laktace) a také k celkovým projevům gravidity (zvýšení
žravosti, změna chování, zvětšování objemu břicha, připravování hnízda
pro mláďata). Někdy je dokonce patrná imitace porodu. Nebezpečím je
hlavně intenzivní laktace, kdy hrozí zadržení mléka a následný zánět
mléčné žlázy.

Pseudogravidita je obvykle
zvládnutelná uplatněním chovatelských opatření (snížení bílkovin v
krmivu, dostatek pohybu, odstranění psích hraček apod.). V závažnějších
případech je nutné přistoupit k medikamentózní terapii. Při opakujících
se potížích s nepravou březostí se u starších a nechovných fen
doporučuje ovariektomie, případně ovariohysterektomie.

Hormonální dysbalance
Některá
onemocnění přímo souvisejí s hormony produkovanými vaječníky. K
nejčastějším příznakům dysbalance (nerovnováhy) samičích pohlavních
hormonů patří různé kožní potíže. Těmi jsou vypadávání chlupů, zvýšené
množství pigmentu na některých místech kůže, zeslabení kůže a
sekundární bakteriální infekce. Při nadbytku estrogenů z ovariálních
cyst nebo nádorů může také docházet k poruchám pohlavního cyklu
(prodloužené nebo permanentní hárání).

Terapie cyst na vaječnících se provádí buď hormonálními preparáty nebo chirurgickým odstraněním cyst, resp. vaječníků.

K
možným následkům působení ovariálních steroidů náleží též zmiňovaná
cukrovka, ale i méně známé onemocnění akromegalie. Jedná se o problém
fen různého věku. Vzniká podobně jako diabetes mellitus nadprodukcí
růstového (somatotropního) hormonu v mléčné žláze, a to na základě
vlivu pohlavních hormonů. Nadbytek somatotropinu v tomto případě vede k
otokům, zduřením měkkých tkání na hlavě, krku a zvětšování břicha.
Zvířata se vyznačují hustou a nezvykle rychle rostoucí srstí a celou
řadou dalších příznaků. Terapií volby je kastrace.

Zastavení pohlavní aktivity
Majitelé
nekastrovaných fen se jednou či několikrát do roka potýkají s obdobím
hárání. V případě chovných jedinců jde o periodu očekávanou, neboť
právě v této době je možné nechat fenu nakrýt či inseminovat. Vidina
štěňat, ať už jen pro radost, anebo pro zisk, převáží nad
nepříjemnostmi spojenými s háráním. Pokud ale majitel potomstvo feny
neplánuje, je pro něj hárání spíš obdobím samých negativ (poševní
výtoky, neposlušnost, útěky, riziko nežádoucího nakrytí, příp. následná
falešná březost apod.). Chovatel si pak často přeje potlačovat říji své
feny hormonálními injekcemi (deriváty progesteronu) a tím si ušetřit
starosti. Takovéto zásahy do organismu feny však představují vysoké
riziko zdravotních komplikací (viz výše). Proto je v těchto případech
lepší volbou fenu vykastrovat, anebo ji nechat hárat.

Negativní zdravotní aspekty kastrace fen

Rizika spojená s narkózou
Kastrace
feny je chirurgický zákrok vyžadující celkovou anestezii. Ta s sebou
může nést určitá rizika, jejichž míra závisí na celkovém zdravotnímu
stavu, na předoperační přípravě, na druhu použité anestezie a na
monitoringu pacienta během operace. Je logické, že narkóza u mladé
zdravé feny bude bezpečnější, než u starého zvířete s pokročilou
pyometrou. Vždy je vhodné provést předoperační vyšetření: To zahrnuje
hematologickou a biochemickou analýzu krve, RTG hrudníku a EKG. U
zvířat ve špatném zdravotním stavu je před vlastní operací nezbytná
stabilizace (infúzemi, příp. dalšími léky, včetně podání antibiotik).
Vlastní volba anestetik významně ovlivňuje míru možných komplikací.
Preferuje se inhalační anestezie (nejlépe směs kyslíku, rajského plynu
a isofluranu). Narozdíl od nitrosvalových injekcí ji lze dobře
regulovat a představuje podstatně menší rizika. Inhalační anestezie se
dá v některých případech nahradit celkovou nitrožilní anestezií (např.
propofolem).

Stejně důležitý jako výběr
anestetika je i monitoring pacienta při narkóze. Vitální funkce se
sledují jednak klinicky, a také pomocí elektronických přístrojů, jakými
jsou pulzní oxymetr, elektrokardioskop, analyzátor dýchacích plynů,
kapnometr/kapnograf, analyzátor acidobazické rovnováhy a krevních plynů
atd. Využití těchto moderních prostředků (inhalační anestezie vedená
isofluranem s kvalitním monitoringem) pak umožňuje bez komplikací,
anebo s jejich časným a úspěšným řešením, přežít narkózu i pacientům v
kritickém stavu, např. s prasklou dělohou při pyometře.

Močová inkontinence, hypoestrogenismus
Výskyt
močové inkontinence u kastrovaných fen je dáván do souvislosti s
poklesem produkce estrogenů. Incidence je vyšší u starších fen větších
plemen, u obézních jedinců a také u fen kastrovaných před dosažením
pohlavní dospělosti. Projevy mohou mít různou intenzitu od nočního
pomočování několikrát do roka až po neschopnost zadržet moč, která pak
spontánně odkapává prakticky permanentně.

Medikamentózní
terapie se dříve omezovala jen na podávání estrogenů. Daleko
bezpečnější a účinnější se dnes jeví efedrin nebo fenylpropanolamin.
Zřídka se používá chirurgická léčba či injekce teflonu do okolí
močového svěrače pod kontrolou endoskopu.

Hypoestrogenismus
je vzácné onemocnění projevující se ztrátou srsti v okolí zevních
genitálií a řitního otvoru s přechodem na boky a břicho. U
dlouhosrstých fen pozorujeme absenci pesíků, takže postižená místa
vyvolávají dojem štěněcí srsti.

Obezita
Vykastrovaná
fena má podstatně nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky
krmiva po kastraci vedou k ukládání přebytečné energie ve formě tuku.
Řešením je snížení energetické hodnoty nabízeného krmiva, ovšem s
dostatečným množstvím a vhodným poměrem ostatních složek. Tomuto účelu
nejlépe vyhovují kvalitní komerční krmiva typu "light" anebo speciální
veterinární diety.

Rané pooperační komplikace
Ovariohysterektomie
patří k náročnějším chirurgickým zákrokům v dutině břišní. Vyžaduje
práci zkušeného týmu lékařů (hlavní chirurg, asistent, anesteziolog) a
kvalitní materiální vybavení. Hlavními pooperačními komplikacemi jsou
infekce a krvácení. Rizika jejich vzniku je možné minimalizovat
dodržováním standardních postupů, nicméně zcela vyloučit je nikdy
nelze. K naprosto nezbytným zásadám při operacích patří asepse,
sterilita, antibiotická clona a dostatečné tlumení bolesti. Velmi
důležitým opatřením v pooperačním období je použití ochranného límce,
který zamezí olizování operační rány a její následné infekci nebo
dehiscenci (rozestoupení).

Závěr
Stejně
jako v životě není nic jen černé a bílé, tak i v otázce kastrace fen
nelze vyřknout jednoznačný závěr, že kastrací se vyřeší všechny možné
zdravotní potíže, a to bez jakýchkoliv případných komplikací. Nicméně z
textu je zřejmé, že u jedinců, u kterých není záměrem zachování
plodnosti, pozitiva velkou měrou převažují nad negativy. Kastrace je
prevencí výskytu některých závažných onemocnění a může významně
prodloužit plnohodnotný život vašeho psího kamaráda.

Komplikace kastrace feny

Komplikace
se u tohoto typu zákroku vyskytují velice zřídka. Může se vyskytnout
nesnášenlivost na použitá anestetika či další léčiva, reakce na použitý
šicí materiál, sklouznutí podvazů... V případě jakýchkoliv pochybností
o průběhu pooperačního období je nutné ihned kontaktovat veterináře.

V tomto odstavci je nutné zmínit výhody a nevýhody obou typů zákroků.

Ovariektomie
(odebrání pouze vaječníků) je zákrokem časově kratším, jedná se však
řádově o minuty. Při ovariectomii není vyloučeno, že v budoucnu může
být děloha postižena chorobným procesem.
Ovariohysterektomie
(odebrání vaječníků i dělohy) toto riziko výrazně snižuje, neboť z
odstraněné dělohy zůstává pouze část krčku děložního, avšak část
odborné veřejnosti má za to, že odstraněním dělohy se mění tlakové
poměry v malé pánvi, což může mít za následek inkontinenci
(pomočování).
Inkontinence je nejdiskutovanější pokastrační
komplikací. Vyskytuje se v závislosti na plemeni u asi 1-2 % pacientek
po kastraci obojího typu. Některé z pramenů uvádí, že zejména u fen
velkých plemen má technika operace vliv na možný výskyt pooperační
inkontinence (nižší riziko při ovariectomii a naopak vyšší při
ovariohysterektomii). Je zároveň známo, že svěrač močového měchýře je
pod vlivem estrogenů, tudíž podíl na případně vzniklé inkontinenci má
odstranění vaječníků, kde tyto hormony vznikají. Považuji za důležité
zdůraznit, že výskyt pokastrační inkontinence vzhledem k množství
prováděných zákroků je nízký a případný problém není neřešitelný. Pokud
se vyskytne, dá se většinou velmi dobře medikamentózně ovlivnit.

Převoz domů:

Kromě
řidiče by měla být v autě ještě druhá osoba, která bude v průběhu cesty
dohlížet na fenku. Je to tak bezpečnější pro fenku i pro řidiče. Menší
fenky lze převážet v přepravce nebo v krabici.

V autě fenku
položte na bok a povytáhněte jí z tlamy jazyk. Dokud ještě není
probuzená, přikryjte ji dekou nebo ručníkem, během narkózy by mohla
prochladnout.

Doma:

Každá fenka se z
narkózy probouzí jinak rychle, obvykle to trvá několik hodin. Dokud se
neprobudí, držte ji v teple a klidu. Položte ji na zem na bok a opět
povytáhněte jazyk z tlamy. Při probouzení bývá fenka zmatená,
přistupujte k ní v klidu a pomalu, mohla by Vás i omylem kousnout.

Po
celou dobu rekonvalescence - to je minimálně jeden týden, by měla být
fenka uvnitř a chodit jen na velmi krátké procházky na vodítku. Neměla
by vůbec chodit po schodech.

Voda a krmení:

Vodu
můžete fence nabídnout až se úplně probudí, krmení až druhý den ráno.
Dál už ji krmte tak jak je zvyklá. Nezapomeňte, že po kastraci bude mít
sklony k tloustnutí a krmte ji přiměřeně.

Ošetřování rány a odstranění stehů:

Nejdůležitější
pro hojení rány je, aby si jí fenka nelízala. Proto musí celou dobu do
vyndání stehů nosit límec! Límec není třeba sundavat na krmení, fenka
sním může bez problémů jíst i pít. ze začátku límec fenkám překáží a
snaží se ho zbavit, ale brzy si na něj zvyknou. Lízání rány může
způsobit zanícení až úplné otevření operační rány!

Ránu každý
den kontrolujte. Pokud by rána otekla, zčervenala, nebo pokud by z ní
něco vytékalo, ihned nám zavolejte! Pokud se rána na procházce
znečistí, otřete ji jemně vlhkým hadříkem.

Stehy po kastraci se odstraňují za 7-10 dní.

Léky:

Antibiotika
(Shotapen) jsme dali fence injekčně ještě před operací. Jsou to tzv.
depotní antibiotika, jejichž účinek chrání fenku několik dní, takže už
jí doma žádná dávat nemusíte.

Kastrace u fen je poměrně
bolestivá operace. Léky proti bolesti (Rimadyl) dostala fenka také
injekčně před operací. Tato injekce účinkuje 24h. Další tři dny jí
dávejte ráno a večer Rimadyl v tabletách. Pokud měla Vaše fenka v
minulosti problémy s ledvinami, pak jí tento lék nedávejte!!! V žádném
případě fence nedávejte žádné lidské léky proti bolesti (Acylpirin,
Brufen...), mohou u psů způsobit velmi vážné onemocnění!!!


(více)
29.07.2008 | 0 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se