Debbie

Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech.

Thajský ridgeback












Thajský Ridgeback


o plemeni









ZEMĚ PŮVODU: Thajsko
PATRONAacute;T: Japonsko
Thajští
chovatelé usilovali od poloviny sedmdesátých let o záchranu plemene
Thajský ridgeback a o ustálení jeho chovu. Prozatímní uznání plemene
28.7.1993 bylo výsledkem jejich dlouholeté práce. Čtyři roky na to,
přesněji dne 30.7.1997, byl Thajský ridgeback definitivně uznán
plemenem FCI.
DATUM PLATNOSTI STANDARDU: 30.7.1997
KLASIFIKACE FCI:
SKUPINA: 5 - špicové a primitivní plemena
SEKCE: 7 - primitivní typy k loveckému užití, bez pracovních zkoušek.
POUŽITÍ: lovecký pes
KRAacute;TKÝ HISTORICKÝ NAacute;STIN:
"Thajský ridgeback je stará, již před 360-ti lety v thajském rukopisu
zmiňovaná rasa. Tento pes byl obzvláště ve východní části Thajska
využíván k lovu. Národ používal tohoto psa jako průvodce povozů a jako
hlídacího psa. Rasa zůstávala dlouhé roky v Urzustadu, jelikož ve
východním Thajsku byly transportní možnosti méně rozvinuty. To dalo
méně příležitostí křížit tuto rasu s jinou rasou."
CELKOVÝ VZHLED:
Krátkosrstý středně velký pes, jehož srst tvoří podél hřbetu ridge
(hřeben). Jeho tělesná délka je o něco větší než kohoutková výška.
Dobře vyvinuté tělo, jehož anatomickou stavbu ve vhodné využít.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
TĚLESNAacute; DÉLKA: Kohoutková výška 11 : 10
HLOUBKA HRUDNÍKU: Kohoutková výška 5 : 10
DÉLKA ČENICH. PARTIE: Délka hlavy 2 : 3
CHARAKTERISTIKA CHOVAacute;NÍ A POVAHY: odolný, živý a čilý, se znamenitými skokanskými schopnostmi.
HLAVA:
LEBKA: ploché temeno hlavy spadající v mírném sklonu ke stopu.
STOP: jednoznačně patrný.
NOSNÍ HOUBA: černé barvy.
ČENICH: klínovitý tvar, psi s plavou barvou osrstění mají černou masku.
MORDA: černé skvrny na jazyku.
ČELIST: horní část dostatečně široká, dolní část silná.
ZUBY: bílé a silné, nůžkový skus.
OČI: středně velké, mandlového tvaru, barva tmavě hnědá, u modrého nebo stříbrného osrstění jsou přípustné oči jantarově zbarvené.
UŠI: oboustranně na vrchu hlavy posazené, stojící mírně od sebe, dopředu nakloněné, tvaru trojúhelníku. Nekupírují se.
KRK: silný, svalnatý, hlava vysoko nesená.
TĚLO:
HŘBET: silný.
BEDRA: silná a široká.
HRUDNÍK: dost hluboký, dosahující až k loktům, hrudní koš dobře formovaný ale ne ve tvaru sudu.
BŘICHO: vtáhlé.
OCAS: u kořene silný, ke špičce se postupně zužuje, špička dosahuje k patním hrbolům, je nesen kolmě nebo srpovitě zahnutý.
KONČETINY:
PŘEDNÍ BĚHY: rovná předloktí.
ZADNÍ BĚHY: hlezna dobře vyvinutá, koleno dobře zaúhlené, silné patní klouby. Drápy černé nebo světlé až nahnědlé.
POHYB:
prostorný krok. Stopa tvoří dvě paralelní přímé linie. Z pohledu
zepředu se pohybují přední části v přímé linii sem a tam, takže
ramenní, loketní a klouby předního chodidla leží přibližně v linii. Z
pohledu zezadu leží kolenní a patní klouby přibližně v linii.
KŮŽE: hebká a jemná, napjatá.
OSRSTĚNÍ:
POVAHA SRSTI: krátká a hladká.
RIDGE (HŘEBEN)
na hřbetě a bedrech je ze srsti, která v zbývajícím osrstění roste v
protisměru, zatímco okolní srst roste normálně. Ridge má různé formy,
ale musí být vždy symetrický.
BARVA: jednotné barvy: lehce kaštanově červená (někdy tmavší, někdy světlejší), čistě černá, stříbrná a modrá.
VELIKOST: ideální kohoutková výška pro psy: 56 - 61 cm, feny: 51 - 56 cm. Tolerance je 1 - 2 cm.
VADY: každé odchýlení od výše uvedených bodů je považováno za vadu, nicméně hodnocení musí být v přesném poměru k stupni vady.
- každý jiný skus než nůžkový
VYLUČOVACÍ VADY:
- psi bez ridge
- dlouhá srst
POZNAacute;MKA: psi by měli mít dvě zjevně normální varlata, zcela sestouplá v šourku.

1. Historie, puvod plemena Thai Ridgeback

Thajský
ridgeback je opreden legendami a záhadami, stejne jako zeme, odkud
pochází. Jak sám jeho název napovídá, zemí puvodu je Thajsko. Existuje
nekolik teorií o puvodu plemene. Je nejasné, zda byli psi s ridgem
dovezeni moreplavci z Jihovýchodní Asie, kde existovalo plemeno Phu
Quoc (menší než Thajský ridgeback a lišící se barvou), nebo zda
obchodníci s otroky dovezli psy s ridgem z Afriky do Thajska a pozdeji
do Indie. V tropických oblastech žijí dodnes psi bdquo;šenzi', kterí
mají mnoho spolecných znaku a vlastností. Jsou vetšinou stredne velcí,
mají enormne krátkou srst, nápadne velké uši a zatocený nebo šavlovite
nesený ocas. Mezi jejich vlastnosti patrí napríklad plachost, na druhou
stranu však velká zvedavost, vyslovene vysoká inteligence a težká
ovladatelnost. Tyto vlastnosti jsou tak silne zakotveny v jejich
povaze, že ani nekolikatýdenní štene nelze prevychovat. Nekterí jsou v
dnešní dobe uznáni mezinárodne, napr. Basenži, oba ridgebackové, jiným
hrozí vyhynutí.

Jakkoliv je puvod Thajského
ridgebacka nejasný, jisté je, že jde o velmi staré, možná o jedno z
nejstarších a nejpuvodnejších plemen na svete. Nikdo však není schopen
doložit skutecný puvod a stárí plemene. Jeho stárí se prokazatelne
odhaduje na nejméne 400 let. Již v 360 let starých thajských rukopisech
bylo toto plemeno detailne popsáno. Jedná se o domorodé plemeno Thajska
a jeho koreny sahají na východ zeme. V této cásti Asie žila predevším
chudá populace, proto byla tato rozsáhlá oblast Thajska držena v
izolaci, která zabránila krížení Thajského ridgebacka s jinými plemeny.
Z tohoto duvodu je Thajský ridgeback bezesporu puvodním plemenem. Psi,
kterí byli vyobrazeni na kresbách v thajských jeskyních, byli velmi
podobní tomuto plemeni. Tyto kresby jsou více než 3000 let staré. Pes
byl puvodne v Thajsku chován k nekolika úcelum. Jako hlídací pes hlídal
dum, když jeho rodina pracovala na poli. Svuj lovecký pud uplatnil
doma, kde lovil krysy a hady. Smecka Thajských ridgebacku dokázala
ulovit králíky, zajíce ci dokonce mladého kance ci srnku. Na rozdíl od
Rhodeského ridgebacka, který svou korist hnal k lovci, Thajský
ridgeback svou korist ihned zabíjel.


Kolem
roku 1975 zacali thajští chovatelé vyvíjet velké úsilí na záchranu
Thajského ridgebacka a výsledkem jejich práce se stalo uznání plemene v
FCI. Dnešní Thajský ridgeback je zarazen do skupiny 5, mezi plemena
primitivní, tzn. prvotní, puvodní.

2. Vzhled

Kdekoliv
se Thajský ridgeback objeví, vzbudí vždy velkou pozornost. Jeho vzhled
je príliš zvláštní na to, aby se každému líbil na první pohled. Je to
možná lepší, protože prílišná popularita plemeni, zvlášte jeho zdraví a
kvalite škodí. bdquo;Thailand', jak je také Thajský ridgeback mezi
chovateli nazýván, na první pohled zaujme naši pozornost. Jde o
atletického a svalnatého psa. Svým vzhledem zrejme pripomíná psa mezi
Basenži, Faraónským chrtem a Rhodeským ridgebackem. Krása Thajského
ridgebacka vyplývá z celkové harmonie a elegance tela a odpovídá
dustojné a bystré povaze plemene. Je stredne velký, psi mají 56 - 61 cm
a feny 51 - 56 cm v kohoutku. Rozdíl mezi psem a fenou je znacný, psi
pusobí impozantneji, feny jsou podstatne jemnejší. bdquo;Thailand' má
dlouhé nohy a jeho štíhlé, ale dobre osvalené telo mu dodává elegantní
a aristokratický vhled. Také jeho hrde nesená hlava a výraz obliceje
pusobí orientálním a tajemným dojmem, u modrých a stríbrných jedincu
doplnený jantarove zbarveným okem. Typické jsou pro nej velké,
vztycené, dopredu natocené uši a cetné vrásky na cele, takže vypadá
jakoby stále nad necím premýšlel. Pozoruhodný je rovnež jeho jazyk.
Muže být celý ružový, ale také s ruzným množstvím tmavých skvrn. Svuj
relativne dlouhý ocas nese vzhuru, nekdy srpovite zahnutý do strany.
Zvláštní je jeho velmi krátká, hustá srst, jemná jako samet a vlácná,
napjatá kuže. bdquo;Thailandi' se vyskytují ve ctyrech barvách: ruzné
odstíny kaštanové, v modré, stríbrné a cerné, vždy s odpovídající
barvou pigmentu.


Typickým
a nepostradatelným znakem plemene je ridge na zádech. Ridge, nebo-li
hreben je tvoren chlupy rostoucími v opacném smeru, než zbytek srsti.
Zacíná bezprostredne za kohoutkem a táhne se až ke kycelním kloubum
Tento ojedinelý útvar v srsti se vyskytuje jen u Thajského a Rhodeského
ridgebacka. Na rozdíl od Rhodeského však muže mít ridge Thajského
ridgebacka 8 ruzných variant (viz obrázek). Není duležitá šíre ridge,
ale musí být vždy symetrický a dobre ohranicený. V Thajsku byl svého
casu velmi oblíben ridge ve tvaru sedla. V soucasné dobe prevládá
obliba spíše rozmanitejších tvaru, napr. loutny ci kuželu.



3. Povaha a využití

Thajský
ridgeback je velice inteligentní a bystrý pes. Svou chytrost mnohdy
dokáže bdquo;lišácky' využít ve svuj prospech. Vzhledem k jeho úzké
vazbe k cloveku ho nelze držet v kotci. Chce prožívat celý život po
boku cloveka, na dlouhou osamelost není stvoren. Navíc držení v kotci
ci v ohrade není možné ani z duvodu velmi krátkého osrstení. Potrebuje
bezprostrední prítomnost a náklonnost rodiny a spoustu mazlení. Miluje,
když si nekdy pri spánku muže na svého pána položit alespon hlavu, nebo
být v jiném telesném kontaktu. Predevším feny se mazlí velice rády, psi
jsou naopak dominantnejší, samostatnejší, potrebují mít pocit
nezávislosti. Presto by melo být psovi jasné, že v rodinné hierarchii
je až na posledním míste. Pro Thajského ridgebacka je nejkrásnejší,
muže-li se plne zapojit do každodenního programu svého pána a muže-li
ho všude doprovázet. Je silne fixován na svou rodinu, zmena majitele v
pozdejším veku nepripadá v úvahu.

Zda je ci
není Thajský ridgeback vhodný k detem, závisí predevším na
zodpovednosti rodicu, nebot to, zda pes miluje deti, se odvíjí od
samotného chování detí ke psum. Nikdy bychom však nemeli zapomínat, že
pes je prece jen zvíre, i když vypadá prítulne. Reakci detí nelze nikdy
s jistotou predvídat. Deti jednají se psem casto nesprávne, proto
bychom je nemeli nechávat spolu se psem o samote, ale to platí u
jakéhokoliv plemene.

Thajský
ridgeback je vyslovene bežecký pes s enormní skokanskou schopností.
Jeho elegantní pohyb vykazuje krásu, rychlost, sílu, vitalitu a
vytrvalost, to vše v dokonalé harmonii. Radost z pohybu, se u nej
projevuje od nejútlejšího veku. Tak jako malé deti, nesmíme pretežovat
ani štenata a mladé psy. Ackoliv jsou mladí bdquo;thailandi' velmi
temperamentní, rádi behají, skácou a šplhají, meli bychom jim to
dovolit jen prirozeným zpusobem a v rozumné míre. To znamená, že je
nenecháme skákat pres prekážky na cvicišti, behat po schodech nebo
dokonce vedle kola. Tyto cinnosti svému psovi doprejeme nejdríve v
jednom roce života. Nadmerná zátež mladého psa by se negativne odrazila
na správném vývoji kostry, predevším kloubu. Má-li být potreba pohybu
uspokojena, nestací mu jen velká zahrada. Thajského ridgebacka by si
meli porizovat aktivní a sportovne založení lidé, protože je pro nej
potešením, muže-li panicku nebo svého pána provázet pri joggingu nebo
pri jízdách na kole. Jeho temperament a sportovní nadšení je ideální
využít na cvicišti pri agility. Kdo však od psa ocekává neomylné plnení
povelu, s Thajským ridgebackem neuspeje. Odmítá jakýkoliv dril a
stereotypní trénink. Je zvedavý a rád se ucí necemu novému. Práve proto
je pro nej vhodný trénink agility, protože se v podstate jedná o
bdquo;školu hrou'. Motivací pro nej je jakýkoliv aport (nejlépe mícek)
nebo pamlsek, kterým nikdy nepohrdne.

Všeobecne
je Thajský ridgeback klidný pes. Je-li mu doprán každodenní výbeh, doma
je velice lenivý, je tedy vhodný pro držení v mestském byte. Spánek
miluje stejne jako beh a dobré krmení. Trebaže se rád predevším
dopoledne prospí, je to velmi spolecenský pes. Na rozdíl od jiných
plemen, které se pro spánek stáhnou do ústraní, bdquo;thailand' spí
vždy v blízkosti cloveka (výjimkou je snad postel s perinami). Teší se
tesné blízkosti pána a proto nejradeji s ním spí v posteli :o((. Jeho
krátká, hustá a stále cistá srst postrádá jakýkoliv psí zápach a
umožnuje velmi tesné soužití Thajského ridgebacka i s nárocným
milovníkem psu. Musí však být spolehlive vychován. Malé, vráscité štene
potrebuje mnoho lásky a pozornosti, kontaktu s cizími lidmi a psy, ale
predevším je nutné potlacit jeho lovecké pudy. Je to velmi inteligentní
pes, který nesnese tvrdou ruku. Bez kontaktu s lidmi se z nej stává
plachý pes, uzavrený do sebe.

Prestože
postrádá jakýkoliv obranárský pud, je velmi ostražitým a dobrým
hlídacem. Ackoliv nešteká, svým impozantním vzhledem budí patricný
respekt. Thajský ridgeback je plemeno, které témer nešteká. Není však
nemý. Nekterí psi se projevují mrucením a podobnými zvuky. Štekat ho
mužeme slyšet, jen když k tomu má opravdu duvod. Je neduverivý vuci
cizím lidem, není však bojácný a prátelé jeho rodiny jsou i jeho
práteli.

Thajský ridgeback není plemeno vhodné
pro každého. Jeho držení vyžaduje urcité zkušenosti s chovem psu. Lze
ho vychovat jen tehdy, dokážeme-li s ním zacházet odborne a s
láskyplnou pécí. Díky své mimorádné inteligenci je pomerne nezávislým
psem, který je schopen projevovat se tvrdohlave. Nic však nedelá
bezduvodne. Nepatrí do rukou lidem, kterí si chtejí porídit exoticky
vypadajícího psa a vylécit si tak jakýsi komplex, ci pro lidi
cholerické, necitelné a náladové. U psu samcu je nutno zvládnout jeho
dominanci, již malé štene musí znát svá pravidla a místo v
bdquo;rodinné smecce'. Dostatecná socializace od nejútlejšího veku a to
jak vuci ostatním psum, tak vuci lidem je velmi duležitá, chceme-li mít
thajce jako spolecníka a prítele. Samozrejme je také treba dbát na to,
z jakých podmínek štene pochází. Štene odchované v kleci, bude mít jen
steží stejné charakterové vlastnosti jako štene vychované celodenne v
rodine. Je také dobre si zjistit a overit povahové rysy rodicu štenat.

4. Thajce mužeme co se týce povahových rysu delit na tri skupiny :

  • Do první skupiny
    patrí thajci vysoce kontaktní, jsou velmi prátelští a kamarádští za
    každých okolností skýmkoliv. Takových je ale mezi thajci jen zlomek.

  • Druhá skupina
    jsou thajci, kterí jsou pri prvním kontaktu odmerení, potrebují pár
    chvil, než reknou druhé strane bdquo;ahoj' ..... Toto je asi
    nejcastejší povaha. Nemá nic spolecného sagresivitou, ani náznakem, jen
    proste si dávají na cas, než se sblíží. Tento cas je ale velmi krátký,
    mnohdy uspíšen pamlskem apod.

  • No a tretí skupinou
    jsou bohužel thajci agresivní, kterí bud pri prvním kontaktu
    bdquo;startují' do protiútoku okamžite, nebo u bázlivejších po chvilce
    váhání. Zkušenejší a citlivejší pejskari tuto reakci predpokládají již
    pri pohledu na jeho postoj ci do ocí thajce. Jsou jen výmluvy majitelu,
    že tento jejich thajec potrebuje cas. Vtomto prípade kdy se vrhá do
    protiútoku, není neco se psem vporádku - není to normální chování.
    Bohužel stakovými thajci se setkáváme stále casteji, je to jak jsem již
    psala výše vec dobré a vcasné socializace štenete, dobrý výber, po
    naprosto neagresivních rodicích.

5. Péče a zdraví

Thajský
ridgeback je pes s vysloveně kočičími manýry. Vzhledem ke každodenní
údržbě těla naprosto postrádá jakýkoliv psí zápach. Očistě svého těla
se věnuje každý den, stejně jako kočka tak činí důkladným olizováním
celého těla, hlavu, obličej a oči si čistí packami, které neuvěřitelně
ovládá. Drápy si čistí olizováním a okusováním. S velkou oblibou svou
pozornost věnuje také svým velkým uším, patrně si je vědom, že se
častěji zašpiní. Ty si čistí velice jemným drbáním. Každý, kdo chvíli
pozoruje Thajského ridgebacka má pocit, že mu na čistotě jeho těla
opravdu záleží. Také venku je ridgeback velice opatrný, úzkostlivě se
vyhýbá každé louži, když prší, potřebuje na vyvenčení a procházku
velice krátký čas. Péče o Thajského ridgebacka je tedy velice snadná,
stačí jej přetřít vlhkým hadrem a podle potřeby vykoupat v šampónu pro
citlivou kůži.
Thajský ridgeback je relativně zdravé plemeno. Je-li dostatečně chráněn před nepřízní počasí, nemá žádné vážnější problémy.
V
některých zemích s dostatečným chovným potenciálem je věnována
pozornost rentgenovému snímkování kyčelních kloubů, za účelem selekce
dysplazie. Procento výskytu dysplazie je však naštěstí díky lehké
tělesné konstituci Thajského ridgebacka velmi nízké.

Nekolika
týdenní štene má velké množství volné kuže, stejne jako šarpej. Jak
štene roste, volná kuže se napíná, až mu nakonec zustanou jen vrásky na
cele. Zhruba od ctyr mesícu vypadá štene stejne, jako bude vypadat v
dospelosti. V tomto veku má vetšinou již obe uši vztycené, oci mají
správnou barvu a zuby se postupne mení za trvalé. Stále se ale ješte
vyvíjí telo, telesná konstituce roste a sílí. Dospelý jedinec má mít
dobre osvalené telo. Svaly na tele se utvárejí postupne, nebot
bdquo;thailandi" již od malicka spontánne a nesmírne rádi behají.
Velkým handicapem jsou podobne jako u chrtu velmi tenké nohy, které
mohou být zranitelnejší. Opatrnost majitele je nasnade predevším pri
bourlivých hrách mladého Thajského ridgebacka se stejne velkým, ale
težším psem. Štenata a mladí Thajští ridgebackové by meli být krmeni
speciálním krmením pro rychle rostoucí plemena, které zpomaluje rust.

Dermoid Sinus

Thajský
ridgeback je relativne zdravé plemeno. Jestliže je dostatecne chránen
pred neprízní pocasí, nemá žádné vážné zdravotní potíže. Výjimku však
tvorí dedicná choroba zvaná Dermoid sinus , která se
vyskytuje také u Rhodeského ridgebacka. Projevuje se vytvárením kožních
cyst nejcasteji v blízkosti kohoutku, na krku nebo u korene ocasu. Je
nekolik typu Dermoid sinu. Muže být tvoren jen otvorem v srsti, nebo je
v horším prípade doplnen kožním kanálkem, který je spojen s míchou.
Dermoid sinus zpusobuje zanícení a tvorbu hnisu, který muže vést až k
infekci míchy. Naštestí lze tyto kožní cysty rozpoznat již u približne
ctrnáctidenních štenat. V každém prípade by takto postižení jedinci
nemeli být zarazeni do chovu, stejne jako psi nesoucí geny této nemoci.
Nekdy se muže stát, že DS cysta je tak tenoulinká, že není znatelná ani
v 8týdnech veku štenat, pri jejich odberu a o její prítomnosti se
majitel dozví teprve pri prvních zaníceních a bolestivostí, a to treba
za nekolik mesícu. Jsou známy prípady, kdy DS byl nalezen u mnohem
starších psu, když jako štene byl zkušeným poradcem chovu shledán
zdravým. V tomto prípade lze DS operativne odstranit, pakliže cysta
neprorostla príliš blízko k míše.

Dysplazie kycelních kloubu

Pomerne lehká stavba tela a rovný hrbet témer nezatežuje plemeno dysplazií kycelních kloubu. Uved ené
postižení pohybového aparátu, které je zhruba z 50 % dedicné, se casto
vyskytuje u velkých a težkých plemen. V nekterých zemích s dostatecným
chovným potenciálem je také požadováno pred zarazením jedince do chovu
rentgenové snímkování kycelních kloubu, za úcelem selekce jedincu s
dysplazií. Toto je doporucováno predevším u linií, kde se vyšší stupen
dysplazie vyskytl.

Zálomek na ocase

Dalším
problémem je tzv. zálomek na ocase, se kterým se pes narodí. Vetšinou
se vyskytuje na posledních obratlích ocasu, je zpravidla znatelný na
první pohled. Psi s takovou vadou by meli být utraceni po narození.


Orientální
vzhled Thajského ridgebacka prozrazuje, že se nejedná o Evropana. Je to
atleticky stavěný, středně velký pes s dobře rýsovaným svalstvem. Je
mírně obdélníkového rámce, výška v kohoutku činí 56 - 61 cm pro psa, 51
- 56 cm pro feny. Váhové rozmezí je 17 - 27 kg, přičemž feny jsou
výrazně jemnější konstituce.
Pro elegantně nesenou hlavu jsou
typické velké, vzpřímené a dopředu natočené uši. Spolu s četnými
vráskami na čele působí Thajský ridgeback dojmem, že stále nad něčím
přemýšlí, či že všemu, co říkáte rozumí. Pravdou zůstává, že velice rád
naslouchá tónu hlasu, rozezná sebemenší neklid v hlase a intenzivně
reaguje např. na rozepři mezi členy jeho lidské smečky. Pozoruhodný je
jazyk Thajského ridgebacka. Může být celý růžový, s různým množstvím
modrých skvrn, či naopak celý modrý, či s různým množstvím růžových
skvrn. Poměrně dlouhý ocas nese elegantně vzhůru nebo srpovitě zahnutý
do strany. V Thajsku se Thajský ridgeback chová v mnoha barvách,
oficiálně jsou uznány čtyři barevné varianty: černá, modrá, stříbrná a
různé odstíny kaštanové. Barva pigmentu vždy odpovídá barvě srsti, psi
s plavou barvou srsti mají mít tmavou masku. Také barva očí odpovídá
barvě srsti, modří a stříbrní jedinci mají jantarovou barvu oka,
ostatní barevné rázy mají oči tmavě hnědé. Vláčná a napjatá kůže je
pokryta velmi krátkou a hustou srstí, někdy na dotek sametově jemnou.
Thajský
ridgeback stejně jako Rhodészký ridgeback nosí na zádech své poznávací
znamení, které mu dalo jméno: ridge (hřeben). Ridge je tvořen chlupy
rostoucími v opačném směru ve zbytku srsti. Ridge Thajského ridgebacka
netvoří ohrádku jak je tomu u Rhodészkého ridgebacka, ani není důležitý
počet korunek, avšak musí být stejnoměrný. Zajímavý je především jeho
tvar, který může vytvářet obrazce různých variant, např. šíp, loutnu,
péro, list apod. Standard udává 8 základních tvarů, které však nejsou
omezením.

PRO KOHO JE VHODNÝ ?
Thajský
ridgeback je nenáročné plemeno, přesto není vhodný pro každého. Jeho
držení vyžaduje určité zkušenosti s chovem psů, ideální je pro lidi
sportovně založené a aktivní, kteří dokáží využít jeho běžecké a
enormní skokanské schopnosti. Není vhodný pro toho, kdo mu není schopen
dát kus svého srdce, umožnit mu život s člověkem. Tak jako žádný pes
nepatří do rukou nervově labilních lidí, kteří si chtějí vlastnictvím
exoticky vyhlížejícího psa vyléčit jakési komplexy.
Thajského
ridgebacka lze vychovat jen tehdy dokážeme-li s ním zacházet odborně s
láskyplnou péčí, dopřejeme-li mu dostatečnou socializaci. Thajskému
ridgebackovi nestačí, zvláště v období jeho vývoje, zná-li jen svého
pána a je-li pouze vypuštěn několikrát denně na zahradu. Potřebuje
zaměstnání, volnost a radost pohybu v přírodě, důslednou výchovu a
především kontakt s cizími lidmi.
Díky své vysoké inteligenci je
poměrně nezávislým psem, který je schopen se projevovat tvrdohlavě. Nic
však nedělá bezdůvodně. Věnuje celou svou důvěru svým lidem, které
bezvýhradně miluje a to samé očekává a potřebuje on sám.

NA CO SI DAacute;T POZOR PŘI VÝBĚRU ŠTĚNĚTE
Jedinou, avšak velice vážnou nemocí, kterou je zatíženo také plemeno Rhodészký ridgeback je Dermoid Sinus.
Jedná se o genetickou poruchu, se kterou se pes již narodí. Projevuje
se podle formy závažnosti otvorem v kůži, cystou, která prostřednictvím
kanálku může vést až k míše. Dermoid Sinus způsobuje zanícení a tvorbu
hnisu, který může být příčinou infekce míchy, v horším případě následné
ochrnutí jedince. Naštěstí lze kožní cysty rozpoznat již u
čtrnáctidenních štěňat. Předpokladem zdravého chovu je selekce takto
postižených jedinců.
Při importu ze zahraničí je třeba mít
se na pozoru před touto nemocí. Velké procento Thajských ridgebacků
chovaných v Evropě (Švédsko, Německo, Slovensko ...) nese geny této
závažné nemoci.


(více)
29.07.2008 | 1 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se