Debbie

Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech.

Zdraví












Zdraví


Překotný růst u štěňat,vývoj štěňat,schéma očkováni,torze žaludku,Artroza






Tendence k rychlému růstu - tzv. překotný růst u štěňat

Většina
velkých plemen psů má sklon k rychlému růstu. To v určitém věku
(nejčastěji kolem 5-6 měsíce stáří vede k nadměrné zátěži rostoucího
podpůrného aparátu - kosti, vazy, šlachy). Výsledkem je vývoj dysplazie
kyčelního kloubu, prošlapování tlapek a další postojové abnormality.
Diety pro rostoucí psy musí obsahovat limitovanou hladinu energetického
potenciálu, který je základním hybatelem tělesného růstu.

Štěňata
velkých plemen jsou v období růstu ( do stáří 18-24 měs.) zatížena
rizikem vzniku ortopedických onemocnění mnohonásobně více než plemena
ostatní. Vznik onemocnění kloubů a kostí je vázán na tři skupiny
faktorů-dědičnost, výživa, zátěž. Nelze říci v jednotlivých případech,
který faktor byl dominantní, ale lze říct ,že všechny tři se vzájemně
doplňují.
Dědičnost-některá ortopedická onemocnění mají vysoký
koeficient dědičnosti ( jsou vysoce dědičně vázaná)- jako dysplazie
kyčelních kloubů(DKK) , jiná méně-jako dysplazie loketního kloubu (DLK)
u některých dědičnost zatím nebyla prokázána-
panostitida,ostechondroza,atd.
Tento faktor může majitel ovlivnit
výběrem štěněte ( rodiče negativní na DKK). Ale i při spojení rodičů ,
kteří jsou na DKK negativní - je až 30 % pravděpodobnost objevení se
DKK ve vrhu.
Zátěž-nadměrná zátěž psa v období růstu může vést k přetěžování nezralého skeletu a následného prohlubování ortopedických vad.
Výživa-
by měla zohledňovat dva základní trendy - prevence překrmování (
nadměrný energetický přísun) vedoucí k překotnému růstu, a nadměrný
dlouhodobý nadbytek vápníku v krmné dávce.

Vývoj štěňat velkých a obřích plemen

Majitelé
mají různé představy o tom, jaký má být jejich pes. Na psy jsou kladeny
odlišné požadavky a mají splnit odlišná očekávání. Všichni majitelé si
ale přejí psa zdravého. Jedním z předpokladů kvalitního psího života je
zdravý pohybový aparát. Pro psa je zdravý bezbolestný pohyb jednou ze
základních životních potřeb. Na chovateli a následně na majiteli do
značné míry záleží, jakého pohybu bude jeho pes schopen, tedy jak
zdravý bude mít pohybový aparát ve všech jeho složkách - kosti, svaly a
pojivé tkáně (klouby, šlachy). Část svého budoucího zdraví (a
kvalitního života) si přináší pes jako každý jiný živočich ve své
genetické výbavě.

Základem pohybového aparátu je kosterní
soustava skládající se z početného množství kostí. Jejich stavba a tvar
jsou dány přesnou funkcí, které v organizmu slouží. Soustava kostí
tvoří oporu těla a ochranu měkkým tělesným orgánům. Část kostí je
pohyblivě spojena klouby. Aby pohyb byl kvalitní a bezbolestný je
potřebné, aby kosti i jejich kloubní spojení byly zdravé, nepoškozené
úrazy, záněty nebo degenerativními procesy. Onemocnění kostí případně
jiných částí pohybového aparátu psa jsou relativně častá, u psů velkých
a obřích plemen ještě častější.
Onemocnění může být vrozené, získané
nebo dědičné. U některých nemocí pohybového aparátu je známo nebo se
alespoň dá soudit na dědičný vliv. Zpravidla jde o dědičnost recesivní
způsobenou větším počtem genů, hovoříme o dědičnosti polygenní s
nepravidelnou dědičností. Toto vylučuje možnost úspěšně ozdravit
populaci psů prostým nevyužíváním postižených jedinců z chovu, což
některé chovatelské programy ověřily i v praxi. Na rozvoji onemocnění
se ale podílejí i další vlivy, původ onemocnění je tedy označen jako
polyfaktoriální. V chovatelské a veterinární praxi mají velký význam
poruchy, jejichž dědičnost je komplexní. Nelze u nich vypozorovat
pravidelný a předvídatelný přenos z generace na generaci a také jejich
fenotypové (zevní) projevy, příznaky jsou značně proměnlivé.
Při dále uváděných opatřeních snížíme u konkrétního psa pravděpodobnost
výskytu potíží, naprostou jistotu jejich vyloučení není možné dosáhnout
žádnou metodou. Snahou tedy bude minimalizace problémů, záruka však,
jako ostatně nikdy u živých tvorů, neexistuje.
Na správný vývoj
mladého jedince má vliv již výběr rodičovského páru, péče o březí a
kojící fenu a následně odchov štěňat u chovatele. Z těchto vnějších
faktorů je nejdůležitější výživa a pohyb, ke kterému patří i dostatečný
odpočinek zejména v době růstu a vývoje. Patří sem i podmínky, v jakých
je pes převážně držen a preventivní zákroky nesouvisející s pohybovým
aparátem pouze zdánlivě, např.odčervení. V této souvislosti je správné
pamatovat na kvalitní a pravidelné odčervení psa. Je ale nutné si
uvědomit, že ne každý pes, kterému byl podán odčervovací preparát, je
prostý parazitů. Proto v případě růstových, ale i zažívacích potíží je
správné psa opakovaně koprologicky (vyšetření trusu na přítomnost střevních parazitů) vyšetřit.

Štěňata
velkých plemen psů nejsou schopná regulovat příjem vápníku při jeho
dlouhodobém podávání krmivem. Důležité je nejen množství vápníku a
fosforu, ale také vzájemný poměr těchto prvků. Využití dodávaného
množství minerálů v krmivu je závislé na stavu metabolismu a stavu
zažívacího aparátu. Negativní vliv na růst psa má nedostatek těchto
minerálů, ale i jejich nadbytek, ke kterému dnes již v praxi dochází
častěji. Důležitý je i obsah některých stopových prvků, např. sodíku,
draslíku a vitaminů, A, D a C. Jejich obsah v krmivu by měl být
dostatečný, ale ne výrazně vysoký. Krátkodobý nedostatek vápníku
nevyvolává problémy, dlouhodobě zvýšené podávání vede ke zpomalení
zrání kostí a chrupavek. Převaha fosforu nad vápníkem může vést k
odvápnění kostí. Výskyt tohoto onemocnění bývá u psů krmených doma
připravovanou stravou s převahou masa, zejména červené svaloviny, která
má nadbytek fosforu. Správný poměr vápníku a fosforu, ale i ostatních
ukazatelů je možné nechat ověřit růstovým testem.
S častou chybou,
se kterou se setkávám u majitelů odrůstajících štěňat obřích plemen je
to, že předčasně podlehnou dojmu, že jejich pes je již 'velký',
přestože věkem a tím i stupněm vývoje je pes stále štěnětem. Proto je
důležité opatrně dávkovat pohyb psa, umožnit dostatek klidu na spánek a
odpočinek, zejména po krmení. Osvědčuje se pravidelný denní režim s
častějšími, ale kratšími procházkami. Důležitý je povrch, po kterém se
pes převážně pohybuje. Vhodné je střídání kvality povrchů s tím, že
převážnou část dne by rostoucí pes měl trávit na měkkém a pružném
povrchu. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přepětí organizmu.
Správný růst může také negativně ovlivnit i nepatrný úraz.

Prvními
projevy vzniku růstových potíží je bolest. Majitel si všimne horšího
vstávání, bolestivosti při prvních krocích, rychlé únavy, neochoty k
pohybu a ke hře, později výrazného kulhání. Pokud není problém velkého
rozsahu, kulhání se projevují střídavě na všech končetinách. Teprve při
rozvoji většího poškození dochází ke kulhání na jednu končetinu,
případně dojde až k nadlehčování této končetiny a omezování pohybu. Pes
končetinu zatěžuje čím dál tím méně a problém se prohlubuje.
Bolestivost se později projevuje i v klidu, dochází ke ztuhlosti
postiženého kloubu, jsou slyšitelné drásoty při pohybu a může dojít až
k deformitám kloubů.
Zvláště kategorie středně velkých a velkých
plemen psů jsou v období růstu velmi náchylné k poruchám vývoje
končetinového skeletu. Jedná se o onemocnění, kdy většinou vlivem
intenzivního růstu dochází k deficitnímu vývoji kostí a kloubů s
projevy jejich bolestivosti. Relativně častým onemocněním v době vývinu
kostry je panostitida - zánět kostí z přebytku bílkovin ve výživě.
Negativní vliv mohou mít i průmyslově vyráběná krmiva s příliš vysokým
obsahem proteinů (některá i 30%). Příznakem je silná bolestivost kostí, nechutenství, horečka, kulhání. Onemocnění se často projeví i opakovaně.
V
období růstu a vývoje velkých a obřích plemen se osvědčilo psovi
doplnit krmivo o chondroprotektiva i přesto, že jsou podávána kvalitní
krmiva. Nároky organismu jsou skutečně vysoké, pes rychle roste,
zvyšuje svojí tělesnou hmotnost, zvýšené nároky jsou v době výměny
mléčného chrupu za trvalý, který má kvalitně soužit po celý život psa.
Tím, že podáme chondroprotektiva, usnadníme mladému organismu správný
vývoj kloubní chrupavky, její pevnost, pružnost a odolnost. Jde o
přípravky s obsahem glukosaminu, chondroitin sulfátu a látky zvané MSM,
které chrání chrupavku před vlivy zánětu a poškozením.

TORZE ŽALUDKU U PSA

Co je torze žaludku?

Torze
je život ohrožující stav, který je velmi rychlý a může vést k smrti po
pár hodinách, když není rozpoznán a léčen okamžitě. Bohužel v této době
není známa příčina torze.

Vědecký
název torze je gastric dilatation-volvulus. Torze je charakteristická
rychlým a abnormálním roztažením žaludku plynem (dilatace). To může být
doprovázeno rotací žaludku (volvulus). Tato rotace uzavře vstup i
výstup ze žaludku. Je tím také omezen přívod krve.

Co následuje je zvýšený tlak uvnitř žaludku, a stlačení okolních orgánů. Nakonec přichází šok jako výsledek omezeného toku krve.

  • Torze by měla být vždy okamžitě léčena odborníkem - veterinářem.
  • Torze může zabít psa po pár hodinách od začátku.
  • Příčina torze je neznámá.
  • Torze může přijít u psa v jakémkoliv věku.
  • Některá plemena jsou více podléhající torzi.

Příznaky torze

Rychlá
identifikace torze a rychlé léčení je nezbytné k přežití psa. Když
rozeznáte některý z následujících příznaku, vyhledejte okamžitě
veterináře.

V
časných stádiích torze bude pes velmi znepokojený. Může se rychleji
pohybovat a kňučet, zkouší se bez zdaru dostat do pohodlné pozice. Může
vypadat úzkostlivě, může lízat nebo se upřeně dívat na žaludek, může se
pokoušet zvracet, opět bez úspěchu.

Dalšími
příznaky může být ochablost, otok břicha a také příznaky šoku. Příznaky
šoku jsou zvýšený srdeční rytmus a abnormálně rychlé dýchání.

Když rozeznáte tyto příznaky, okamžitě navštivte veterináře!

  • Kňučení
  • Neschopnost najít pohodlnou polohu
  • Neklid
  • Bledé dásně
  • Bezúspěšné pokusy o zvracení
  • Abnormálně rychlé dýchání
  • Zvýšená srdeční činnost
  • Úzkost
  • Bolesti
  • Ochablost
  • Oteklina břicha (zejména na levé straně)

Předcházení torze

Tyto
rady mohou pomoci zamezit výskytu torze. Tyto názory jsou na základě
předpokládaných rizik a negarantují zamezení začátku torze.

  • Krmte malé množství krmiva častěji, dva až třikrát denně
  • Necvičte se psem 1 hodinu před a 2 hodiny po krmení
  • Nedovolte velkou spotřebu vody okamžitě před a po jídle nebo cvičení
  • Když máte dva nebo více psů, krmte je odděleně k zamezení rychlého jídla ve stresu
  • Když je to možné, krmte v době kdy můžete psa po jídle pozorovat a zůstane v klidu
  • Vyhněte se náhlým změnám krmiva

Když zpozorujete příznaky torze, okamžitě vyhledejte veterináře !

Artróza


= degenerativní onemocnění, obranný sebedestrukční mechanismus.
Příčinou je nějaký defektní kloub, stačí, je-li volnější než by měl
být, buď vrozeně nebo vymknutím, příp. po přetržení vazů apod.
Organismus se snaží kloub zpevnit, obaluje ho tvrdou mineralizovanou
hmotou, čímž se však kloub nejen stabilizuje, ale také znehybňuje.
Výsledkem je silná bolestivost, nechuť k pohybu. Obvyklé jako následek
DKK.
Polyarthritida = zánět více kloubů, příčinou bývá alergie nebo
infekční zánět (jeho ohniskem a zdrojem může být chirurgický zákrok,
ale též zánět některého vnitřního orgánu nebo zubní kámen a následná
infekce dásní. Kulhání na více končetin, nechutenství, horečka.
Panostitida
= zánět kostí z přebytku bílkovin ve výživě, nejčastěji mezi 1. a 2.
rokem stáří . Silná bolestivost kostí, nechutenství, horečka, kulhání.
Prevence - dieta, pozor na průmyslová krmiva s vysokým obsahem bílkovin
(30 %). Onemocnění se rádo vrací.

Doporučené schéma očkování

Věk psa


Typ očkování

6 týdnů


Očkování proti parvoviróze, pokud je tímto onemocněním vrh ohrožen

9 týdnů


Očkování
proti parvoviróze, pokud není v okolí virus přítomen, dále očkování
proti psince, infekční hepatitidě, leptospiróze, koronaviróze, případně
proti virózám dýchacích cest

12 týdnů


Přeočkování proti parvoviróze, psince, infekční hepatitidě, leptospiróze, koronaviróze

3 měsíce


Pokud je plánována cesta se psem do zahraničí, očkování proti vzteklině

od 3 měsíců


Lze aplikovat nadstandardní samostatné vakcíny proti borelióze a tetanu

6 měsíců


Obvyklé očkování proti vzteklině

12 měsíců


Přeočkování
proti parvoviróze, psince, infekční hepatitidě, leptospiróze,
koronaviróze a dále pak pravidelné očkování každý rok současně s
očkováním proti vzteklině

(více)
29.07.2008 | 0 komentářů | stálý odkaz


© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se