Debbie

Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech.

Přvolání a chůze na vodítku









Přivolání a chůze na vodítku









Přivolání a chůze na vodítku - základ výcviku

Procházka bude příjemná pro pána i pro štěně jen tehdy, když pes nebude bázlivý ani agresivní a bude umět poslouchat.
Základem
psí poslušnosti na procházce jsou dva požadavky: aby na vodítku netáhl
a aby na zavolání přiběhl. Zvládnutí dalších povelů, jako Sedni a
Zůstaň, není na nácvik tak obtížné jako chůze na vodítku.
Aby pes pochopil, co se po něm žádá, musí být pozorný. Ovšem i pozornost je nutné cvičit.

Jak cvičit pozornost

Neúspěšné
přivolávání psa, který si dál jde po svém, je častým obrázkem mezi
venčícím lidem. Jeho příčinou je fakt, že psa jeho pán momentálně
příliš nezajímá, a navíc je mu jasné, že je mimo dosah trestající ruky.
Pes musí mít před pánem respekt, aby sám sledoval jeho pohyb a plnil
všechna přání. Paradoxně se taková žádoucí pozornost vyvolá lehkým
přehlížením ze strany pána.
Předci psů byli odpradávna zvyklí
následovat vůdce smečky, což byl jedinec, který měl logicky u ostatních
největší autoritu. Jestliže se pán dobrovolně vzdá této autority tím,
že začne honit svého psa, v psích očích je to projev pánovy
podřízenosti, která mu velí následovat svého vůdce.
Aby přežila
štěňata ve smečce, musela vždy následovat svou matku, upínat na ni svou
pozornost a zdržovat se v její nejtěsnější blízkosti. S přibývajícími
týdny se tato schopnost vytrácí. Pokud ale nový živitel - pán - včas
podchytí toto instinktivní jednání a dál ho rozvíjí při cvičeních
pozornosti, získá daleko cennější devizu než pouhé naučení štěněte
povelu Sednout.

Jak na to

Prvním krokem při cvičení
pozornosti je naučit psa chodit pěkně na vodítku. Začátky s obojkem a
krátkým vodítkem jsou pro štěně těžké, proto každý krok, který třebas
omylem povede k pánovi, je třeba chválit a odměňovat. Znovu odchází
směrem od štěněte a pokud ho následuje, opět chválí.
Cvičení se
provádí tak dlouho, dokud pes pána sám nenásleduje. Díky odměnám brzy
zapomene na vodítko i na obojek, ale odměňovat se má jen tehdy, když je
na pána upřena jeho pozornost. V této fázi je ještě jedno, zda jde
vpravo nebo vlevo od nohy.
Cvičení pozornosti se pak může ještě
ztížit. Pes je stále v dosahu krátkého vodítka, ale jakmile ochabne
jeho pozornost vůči pánovi, ten změní směr. Vodítko drží sice pevně,
ale netahá za ně. Už jen napnutí přiměje psa, aby pána následoval.
Jakmile je vedle něho, následuje odměna. Hra bude štěně bavit a bude
očekávat změnu směru a následující pamlsek.

Dalším krokem je
stejné cvičení na delším vodítku. Pes už pána nebude následovat
bezprostředně, možná si i sedne. Přesto se od štěněte vzdaluje. Jakmile
pes zbystří pozornost a vydá se za ním, je opět pochválený. Cvičení se
dá ztížit, když se bude provádět v místech, kde se vyskytují i jiní
psi. Vždy po pěti akcích se nechá pes odpočinout.

Když má pes
tento nácvik zvládnutý, stupňuje se dál míra jeho rozptýlení. Jakmile
člověka pes pustí z očí, pán vyrazí opačným směrem. Pětimetrové vodítko
nechá povolené. Cílem je, aby se štěně vydalo hned za ním. Pokud
potřebuje celou délku vodítka, než vyrazí, výcvik ještě není optimální,
pokud je šňůra kratší, může se začít s nácvikem chůze u nohy.

Chůze u nohy

Při
chůzi u nohy má pes přesně určené místo vedle pána, u psích sportů vždy
z levé strany, v ostatních případech se zvolí pro výcvik ta strana,
která vyhovuje. Oproti chůzi na vodítku jde pes těsně vedle pána, u
předem dané nohy. Pes je odměněn jedině v případě, že půjde vedle
určené nohy. Když pes pochopí, za co je odměňován, přidá se k nácviku
ještě povel K noze.
Pokud už štěně dokáže jít vedle nohy půl minuty a déle, opět se mu mu úkol znesnadní množstvím rozptylujících lákadel.
Nikdy
se nesmí škubat a tahat za vodítko. Štěně ještě nechápe, co to znamená,
a nadarmo je to znervózní. Když už se stane, že pes má tendenci někam
vyrazit, vodítko lze jen zlehka přitáhnout a ihned se vydat opačným
směrem, s prověšeným vodítkem. Pes tak dostane novou příležitost, jak
pána následovat, a když ji využije, je pochválen.

Kdy zvolit
chůzi na vodítku a kdy chůzi u nohy, záleží na okolnostech. Na
procházce po louce bude zbytečné, aby šel pes u nohy, ale na přeplněném
městském chodníku to bude žádoucí.

Chyby

Pes nesmí určovat, kdy smí chůzi u nohy přerušit.
Pán nesmí dovolit, aby se pes zastavil u každého stromu.
Pes na vodítku si nesmí hrát s jiným psem.
Povel K noze není vhodný tehdy, když je pes z nějakého důvodu příliš rozptýlený na to, aby pánovi věnoval svou pozornost.

A na závěr jeden profi-tip:

Profesionální
cvičitelé psů často drží při výcviku pamlsek mezi svými rty, takže
snadno docílí toho, aby je pes ustavičně sledoval. Pozornost posilovaná
tímto způsobem se vyplácí při závodech v poslušnosti. Ovšem ne všechna
plemena se budou dívat vzhůru ke svému pánovi. Menší psi se řídí
pohybem pánových bot nebo kolen a ani lovečtí psi to nemají (na rozdíl třeba od pasteveckých) ve zvyku.




29.07.2008



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se