Debbie

Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech.

Coursing







Coursing


vše o coursingu







Co je coursing


Coursing
je pro psy sportovní aktivitou, založenou na bezprostřední touze psa
lovit. Běhá se v přirozeném terénu, často s přírodními či uměle
dosazenými překážkami s cílem ulovit kořist, která je tažená navijákem
a tuto návnadu představuje igelitový střapec. Běhá se na dvě kola a
trať je postavena tak, aby psi prokázali nejen svou rychlost, ale
zároveň i štvavost, inteligenci, se kterou návnadě různě nadbíhají a
kličkují a s tím spojenou i obratnost, odolnost a vytrvalost.

Rozlišujeme dva druhy coursingu:

  • Lure coursing - běh za umělou návnadou, vznikl jako náhrada hare coursingu
  • Hare coursing (též Open field coursing, Live coursing) - běh za živým zajícem, u nás zakázaný.

Co byste měli vědět o coursingu


Patricia Gail Burnham

Kdysi,
někdy kolem r. 1972, kdy coursing za umělou návnadou začínal, většina
lidí, která se o něj začala zajímat, již dříve běhala se svými psy
coursing za živou návnadou.
Jejich vlastní lovecké zkušenosti
ovlivnily jak počátky stavby tratí, tak hodnocení rozhodčích. Tito lidé
věděli, co je od psa požadováno, aby úspěšně ulovil zajíce a proto se
rozhodli stavět takové tratě, které by napodobovaly skutečný lov a
prověřily dovednost psa, jak by při skutečném lovu obstál.

Poté
se coursing rozšířil i do oblastí, kde coursing za živou návnadou byl
zakázaný či nepraktikovatelný a lidé, kteří předtím ještě nikdy
skutečný lov zajíce psem neviděli, se pustili do stavění tratí a
hodnocení běhů.
A od této chvíle se rozdíly mezi coursingem za živou návnadou a coursingem za umělou návnadou začaly zvětšovat a zvětšovat.
V
živém coursingu běží zajíc i pes podle své vlastní vůle, každý svou
dráhu a přestože oba poběží trochu odlišně, ve skutečnosti jsou všechny
základy běhů stejné.
Tyto základní znaky se snažili tvůrci coursingu
za umělou návnadou uplatnit ve svých návrzích tratí, které se však
postupně vytrácely, což je škoda, protože dobře navržená trať
může zjednodušit práci rozhodčích, urychlit jednotlivé běhy, snížit
počet opakovaných běhů a zvýšit bezpečnost psů.

Pro lidi, kteří ještě nikdy neviděli skutečný lov, je vysvětlení na místě.
Ihned
po startu vyběhne pes svou plnou rychlostí (vyjma Saluki) a jejich
prvním cílem je předběhnout zajíce. Pokud však nejsou dostatečně
rychlí, zajíc prostě uteče a vyhraje.
Nicméně obvykle jsou psi schopní předběhnout zajíce po dlouhém rozběhu, kde se unaví oni i zajíc.
K
zajíci se přiblíží nejrychlejší pes a v tu chvíli zajíc začne kličkovat
a protože je jeho váha nižší, dokáže měnit směr rychleji než pes.
Pokaždé když zajíc zatočí, získává nad psem převahu.

To dává šanci druhému či třetímu psovi nadběhnout si. Tím, že si však
střídají role psa, který štve a psa, který nadhání, jim moc nepomůže,
poněvadž v tuto chvíli nemají ani vysokou rychlost ani dostatečnou
obratnost.
V této části běhu totiž zajíc použije řadu kliček, aby prověřil psovu hbitost.
Zřídka kdy však udělá více než 6-8 kliček, během nichž je zajíc i pes stále více unavenější.
Pak se stane jedna ze dvou věcí:
buď se zajíc unaví nebo udělá chybu a je chycen
nebo dostatečně unaví psy, takže se může pokusit bez kliček utéct pryč.
Toto je závěrečná část běhu.
Psi
jsou od přírody vedeni instinktem tento běh nevzdát, ale bývají příliš
unavení na to, aby zahájili další útok, takže vidíte jak unavený zajíc
běží před velmi unavenými psy, kteří jsou daleko za ním (a toto je bod,
kde jsou Saluki výjimkou, protože právě v tuto chvíli začínají běžet
naplno a vypadá to, že se to právě teď rozhodli brát vážně a ukazují
své neobyčejné schopnosti).
Poslední část běhu prověřuje vytrvalost psů, kdy se vyčerpaní snaží donutit unaveného zajíce udělat ještě jednu kličku.

Pro většinu plemen platí že:

  1. předvedou svou rychlost hned na začátku a tuto chvíli by měla být rychlost většinou hodnocena
  2. obratnost psa je nejlépe demonstrována ve střední části běhu, kdy zajíc kličkuje
  3. na konci běhu se projeví jejich vytrvalost

Co je tedy tak důležité na stavbě tratě pro coursing?
Jestliže
je hned na začátku tratě spousta ostrých zatáček, nejrychlejší pes
nedostane šanci ukázat svou největší rychlost, protože přebíhá rohy a
ztrácí své vedení každou kladkou.
V okamžiku, kdy se dostane na rovinku, kde by mohl využít svou rychlost, může se naučit držet zpět v očekávání další kličky.

Může se navíc stát, že se na začátku zraní, protože právě tehdy dochází nejčastěji ke zlomeninám z přetížení.
Když
mají psi možnost delšího vyběhnutí a mohou ze sebe vybít počáteční
rychlost a horlivost, nebudou se pak přetěžovat při kličkování a
snižují tím riziko svého zranění.
Psi, kteří byli právě vypuštěni, běží velmi intenzivně a jejich vyhodnocování situace není nejlepší.
Po
vyběhnutí by klidně proběhli plotem s ostnatým drátem, zatímco později
by si všimli hrozícího nebezpečí a bezpečně by se mu vyhnuli.
To
samé platí o ostrých zatáčkách, kdy některá plemena psů jsou schopna
zatočit tak silně, že si polámou nohy, což není zrovna žádoucí.
Pokud
psi dostanou na počátku možnost demonstrovat jejich maximální rychlost,
poběží pak pomaleji a rozumněji a zůstávají ve větší blízkosti zajíci,
když začíná kličkovat.

Co byste měli vědět o tratích


Patricia Gail Burnham

Jak navrhnout coursingovou trať, aby co nejvíce napodobila běh zajíce?
Je to snadné:

  1. na začátku by měla být pokud možno co nejdelší startovací rovinka
  2. následovaná řadou kliček (5-8)
  3. a za nimi opět dlouhá cílová rovina, která testuje vytrvalost psů

Startovací i cílová rovina by si měly být podobné, aby v okamžiku otočení tratě se dala cílová použít jako startovací a naopak.

Myslíte, že by jste něco měli vědět o kličkách?
Jednu věc, zajíc obvykle zatočí v úhlu od 15deg; do 90deg; od svého původního směru.
Při
normálním běhu NIKDY nezatočí o více než 90deg; a to z jednoho prostého
důvodu: dostal by se přímo před druhého či třetího psa, který si v tu
chvíli nadbíhá.
Zajíc není natolik hloupý, aby běžel přímo k psovi.
Nikdy neudělá kličku např. o 135deg;, která je tolik blízká některým bdquo;návrhářům' tratí.
Proč
to dělají? Nechápu to.... Co taková klička udělá je, že rozhodí běh
vedoucího psa a dovolí pomalejšímu psovi nadběhnout si a převzít
vedení, což činí život rozhodčích komplikovanější.

Jsou dva hloupé způsoby jak handicapovat a rozhodit dobrého a rychlého psa.
Za prvé použití kliček o více než 90deg;, obzvláště na konci dlouhých rovinek, kdy nejrychlejší pes o dost vede.
Za
druhé postavit hned na začátku 90deg; zatáčku, která zapříčiní, že
nejrychlejší pes z této zatáčky vylítne a pomalejší pes si začne díky
tomu nadbíhat.

Co se stane, když rozhodíte psa, který běží naplno?
Když už pes chvíli běží, využívá dlouhých bdquo;kroků' a pomáhá si tím dostatečně dýchat.
Expanze a kontrakce dlouhého kroku pomáhá svalům bránice dostat vzduch z a do plic.


expanze
kontrakce

Aby se tak stalo, musí dýchat v rytmu s krokem.
Když
pes zatáčí, musí zpomalit, zatočit a znovu nabrat rychlost, jeho krok
je zpomalen a během této chvíle nebude schopen dýchat tak často nebo
hluboce tak jako když běží rovně.
Co se stane je to, že jeho kyslíkový dluh roste a pes se cítí jako maratonec, který právě naběhl do zdi.
Pes se cítí hrozně a nebude se cítit lépe, dokud zase svůj krok po nějakou dobu neprodlouží.
Pes vybíhající z takového rohu vypadá, že ho něco bolí a OPRAVDU bolí!!!

Další
problém je, že psi, kteří běželi za ním, měli prostor k tomu, aby si
nadběhli, plynule zatočili, nerozhodili si krok a nejsou pouze ve
vedení, ale také se cítí dobře.
Opravdu zanícený pes pro lov, který
je často této bolesti vystavován, se může naučit vyhýbat se tomu tak,
že se bude držet zpět a nepoběží naplno nebo začne příliš zkracovat
trať.
Proč bychom měli trestat velmi dobré psy, kteří by spíše zasloužili odměnit???

Obtížné zatáčky mohou taktéž ztěžovat práci rozhodčích.
Jestliže
rozhodčí ví, co se stalo vedoucímu psovi, měl by ho ohodnotit stejně
dobrými body jako psa, který vedl pouze příležitostně a doběhl první,
protože rychlý pes neztratil své vedení kvůli tomu, že byl pomalejší či
neobratnější, ale kvůli špatně navržené a postavené trati.
Toto už by však měla být práce rozhodčích vědět, kdy tak mají učinit.
Samozřejmě je ovšem snadnější posoudit běh, kde nejsou handicapováni nejrychlejší psi.
Dobrá
trať zjednoduší práci rozhodčích tím, že nejlepší psi zůstávají v
popředí zájmu všech diváků nejen těm zasvěceným a znalým věci.

Poslední slovo o kličkách:
Naviják
může táhnout návnadu kolem kladky aniž by návnada zpomalila, to
znamená, že vedoucího psa před zatáčkou nevaruje, což nevystihuje
skutečnou situaci, protože zajíc má něco čemu se říká bdquo;inertia a
momentum'. Nedokáže změnit okamžitě svůj směr, musí nejprve zpomalit.
Také změní postavení uší a ocásku, což varuje psa před nadcházející
kličkou a dává mu šanci taktéž zpomalit.
První bdquo;varování',
které pes obdrží od zatáčející návnady je moment, kdy návnada zahne
kolem kladky, což není žádné varování.
Co s tím můžeme udělat?
Vložit
extra kladku do ostrého úhlu, což obvykle pomůže. Když vložíme 2 kladky
do 90deg; zatáčky, pes může začít měnit směr, když návnada probíhá
kolem první kladky.
Vlastně celkově mnoho problémů v rozích se tímto může vyřešit.
Říkáte,
že váš klub nemá dostatek kladek k použití v těchto rozích? Řešení je
snadné, zmenšete počet zatáček. Opravdu jich nepotřebujete mnoho,
abyste dokázali posoudit obratnost a zanícení psa pro lov.

Coursing 2.díl - kdy a jak začít

Máte-li
chuť s vaším pejskem něco dělat, přihlaste se na některý z tréninků.
Tréninky jsou určeny pro všechny, kteří si chtějí coursing poprvé
vyzkoušet, ale samozřejmě i pro ty, které coursing již nadchnul a
chtějí tento sport dopřát svým miláčkům i mimo závody. Přihlásit můžete
jakékoliv plemeno psa, ať je to kříženec, pes s průkazem původu i bez
průkazu původu. Jak vidíte, je to sport opravdu pro všechny.

Na
tréninku se vám budou věnovat členové klubu. S jejich pomocí zjistíte,
zda by to Vašeho psa opravdu bavilo, a zda má o návnadu skutečně zájem.
Pokud je tomu tak, můžete se začít směle zúčastňovat coursingových
tréninků. Počáteční tréninky budou spočívat v tom, že Váš pes začne
běhat tzv. sólo běhy a to z toho důvodu, aby pochopil, že se loví střapec a aby se na něj maximálně zafixoval. Až toto zvládne, může začít běhat párové běhy,
kdy se na startu sejdou dva psi a společnými silami loví návnadu. Psi
se při lovení nesmí vzájemně napadat a musí spolupracovat. Jestliže
jste vše úspěšně zvládli, je na vás, zda se budete coursingu věnovat
pouze tréninkově, nebo zda si váš pes začne plnit coursingovou licenci,
která opravňuje psa startovat i na oficiálních závodech jako
profesionál.


img_8023Co je coursingová licence?

Coursingová
licence je průkaz, který opravňuje psa k účasti na oficiálních
závodech. Lze jí získat za podmínek splnění licenčních běhů. Licenci
vydává registrátor licencí coursingové skupiny při ČMKU.

Licenční
karta obsahuje: název plemena, pohlaví, jméno psa, číslo plemenné knihy
( pokud existuje), číslo tetování, datum vrhu, jméno a adresu majitele,
u whippetů a italských chrtíků ověřený záznam o měření výšky. Psi bez
PP a kříženci zatím v Čechách běhají profesionálně na základě tzv.
Klubového certifikátu, který vydávají jednotlivé coursingové kluby.


Podmínky získání coursingové licence, resp. Klubového certifikátu

- úspěšně absolvovat trénink, při kterém pes projeví o návnadu zájem

- splnit
věkový limit pro přihlášení na licenční běhy (minimální věk: malá
plemena 15 měsíců, velká plemena 18 měsíců), maximální věk psa, který
se může účastnit závodů je 8 let - respektive do konce závodní sezóny,
ve které bude ukončen 8. rok života psa

- vlastník
psa musí být členem členského subjektu ČMKU (např. člen nějakého klubu
psů určitého plemene, nebo člen coursingového klubu, apod.)

- přihlásit
se na licenční běh ( dle termínového kalendáře), v jednom dni může pes
absolvovat pouze dva běhy (pro získání licence jsou potřebné tři
zvládnuté běhy, to znamená, že se pes musí zúčastnit minimálně dvou
akcí, kde se plní licence)

- splnit
licenční zkoušku (splnit 1x sólo běh a 2x společný běh), u
málopočetných plemen může být povolená výjimka absolvováním 3x sólo
běhu

- je-li pes hodnocen nedoběhl, může ten den pokračovat v plnění LZ

- je-li pes hodnocen diskvalifikací, nepokračuje ten den v plnění LZ (platí i u dostihu)

- je-li pes hodnocen diskvalifikací 2x, musí před připuštěním k dalšímu společnému běhu absolvovat bezchybně 5x sólo běh

- licenční
běhy jsou psovi zaznamenávány do tréninkové karty, pokud pes splní výše
předepsané podmínky, registrátor licencí mu na základě této tréninkové
karty a po zaplacení poplatku 500,- Kč vystaví Licenční kartu

- pokud vám bude při plnění licence něco nejasné, členové coursingového klubu Vám jistě poradí, jak postupovat


img_7657-01Jak motivovat a připravit psa

Vycházejme
z toho, že lovecký pud je vlastní každému plemenu psa. Neexistuje
univerzální návod, protože každý pes je jiný, liší se nejen plemena,
ale i jedinci v rámci plemene. Příprava psa na coursing spočívá ve
vysvětlení psovi, že to, co se hýbe a je z igelitu se musí chytit a že
se toho nemusí bát. V praxi to znamená, vyrobit si igelitový střapec,
nejlépe rozstříháním igelitové tašky, navázat jej na kus provázku a
přetahovat se o něj se psem. Klidně ho necháme, aby střapec roztrhal.
Tímto si pes zvykne na igelit, na jeho zvuk a bude vědět, že se jedná o
hru. Hra ho musí bavit, nemá cenu nutit psa ke hrátkám, pokud je
unavený. Postupně začneme střapec tahat po zemi za sebou. Pes by měl
chtít střapec honit a roztrhat, neměl by honit nás, proto střapec
nezvedáme do výšky, ale taháme po zemi. Je vhodné pořádat tyto hry s
někým třetím, kdo nepatří do rodiny, kdo bude střapec tahat a vy psa
vypouštět. Při tom psa povzbuzujte např. slovy: Běž!, Chyť!, a podobně.
Pokud pes tehdy, jakmile uvidí návnadu, už ví, co se po něm bude chtít
a těší se na to, jak tomu igelitu bdquo;zakroutí střapcem', je velmi
pravděpodobné, že máte doma coursingového psa. Některá plemena
potřebují více času, některý pes to má jak se říká v krvi. Je-li váš
pes takzvaný závislák, a nevzdálí se od vás více jak na 5 metrů, bude
mu trvat déle, než pochopí, že není bdquo;ztracen' na dlouho. U mladých
psů může docházet k přechodné ztrátě zájmu o návnadu, vycházející z
jeho hravosti a roztěkanosti, ale po chvíli se k chytání opět vrátí.
Ani u psa, který je netečný při pohledu na střapec, není vše ztraceno.
Můžeme jeho zájmu pomoci navázáním oblíbené hračky ke střapci. Někdy ho
rozohní i pohled na jiné psy, kteří s velkým zápalem střapec
pronásledují, případně pustíme-li ho při tréninkovém běhu spolu s
těmito zaujatými psy. Rovněž se může stát, že ačkoliv trénik doma
vypadal slibně, v cizím prostředí se psovi nebude chtít návnadu honit.
Nevzdávejte se předčasně a nestyďte se vyběhnout se psem na trať.
Ukažte mu, co má chytat a on vás určitě pochopí. Věřte, že nebudete
jediní, kteří se svým psem na trať vyrazíte! Berte coursing jako zábavu
pro vás a vašeho psa a vítězství je vaše!


salukiPodmínky účasti na coursingu
V
každém případě je nutné dodržovat veterinární podmínky, které určuje
Okresní veterinární správa a jsou vždy upraveny na propozicích závodu.
Samozřejmostí je očkovací průkaz, s potvrzením o
očkování proti vzteklině, psince a infekční hepatitidě. (Očkovací
průkaz bychom měli ostatně nosit s sebou i na tréninky). Další
podmínkou je věk psa, malá plemena od 15 měsíců a velká od 18 měsíců.
(V případě, že si chcete coursing jen vyzkoušet a váš pes ještě
nedosáhl požadovaný věk, je možné se domluvit o tréninku na zkrácenou
vzdálenost). Každý pes by měl mít lehký náhubek, který by mu dovoloval plně dýchat. Při prvním pokusu (tréninku) se náhubek nevyžaduje. Mezi vybavení psa patří také rozlišovací obojky,
jeden bílé a druhý červené bary, které jsou většinou upletené z příze o
šířce asi 5-10 cm, podle velikosti psa. Obojky slouží k rozlišení psů
na trati.Ti, kdo mají zkušenosti s dostihy, mohou využít místo obojků
závodní dečky příslušných barev.

RR071-USSRC.jpg (44482 bytes)RR070-USSRC.jpg (53751 bytes)
20831-075.jpg (42879 bytes)30913-0605.jpg (45598 bytes)
30913-0273.jpg (42615 bytes)30621-006.jpg (25270 bytes)
30901-560.jpg (48868 bytes)30621-124.jpg (38195 bytes)


29.07.2008



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se